Když ještě nikde nic nevzniklo, v době kdy nebylo světa,
nebylo Vesmíru, nebylo člověka, nemohla napsat se věta.
Bylo však od dávna něco, nebo snad možná cosi,
co lidé Bohem jmenují a o všechno jej prosí.
Ten Někdo, nebo jak to zvát – v podstatě je to síla.
Někdo jí denně děkuje, jiný zas stále jí spílá. Čítať ďalej…
V predchádzajúcej časti som písal o nočných paralýzach, ktoré ma najprv otravovali, ale neskôr podnietili k zážitku, na ktorý nezabudnem. Keď som bol už plný informácií o astrálnom cestovaní, tak som bez akejkoľvek prípravy chcel v jeden večer nadšene astrálne vycestovať.
Ľahol som si teda okolo 23:00 do postele, zhasol svetlo po ľavej ruke a začal som si vsugerovávať, že chcem astrálny zážitok. Sugestívnu formulku som si naozaj húževnate povedal asi 100 krát. Nasledovalo Čítať ďalej…
Když končil podzim, kluci si pomalu chystali sáňky a lyže ke sněhovým radovánkám. Už z prvního sněhu Jenda s kamarády postavil před domem sněhuláka, který nesl stopy jeho uměleckého nadání, protože skoro věrně znázorňoval věčně žíznivého obecního policajta Nováčka. Jen mu scházelo trochu obarvit nos na červeno, aby byl jeho věrnou kopií. Jeník měl na jeho výrobu dostatek času, i proto byl sněhulák vymodelován v nadživotní velikosti. Jeníka napadlo, že udělá se svým uměleckým dílem zvláštní experiment. Čítať ďalej…
Loading ...
Najnovšie komentáre